Lido di Venezia: Procházka od San Nicolò po Biennale Cinema

Lido di Venezia: Zlatý ostrov

Příjemná procházka po severní části ostrova Lido di Venezia nabízí zas zcela jiný pohled na Benátky. Trasa vede od přístavu přes San Nicolò, kolem památek, pinety a moře až k místu, kde se koná Benátský filmový festival. Celodenní výlet spojuje historii, architekturu, přírodu i atmosféru léta, která na Lidu přetrvává do podzimu.

Lido di Venezia leží přibližně jeden kilometr východně od historického centra Benátek. Je to 11 kilometrů dlouhý ostrov, široký od 30 metrů do 1 kilometru, který odděluje benátskou lagunu od Jaderského moře. Benátčané ho s oblibou nazývají „Isola d’Oro“ (Zlatý ostrov), přezdívkou připomínající barvu zdejšího písku i dobu, kdy se Lido stalo symbolem benátského letního života.

Na ostrově žije zhruba 16 500 obyvatel, kteří pracují převážně v oboru cestovího ruchu. Administrativně patří Lido k městu Benátky, jeho břehy uzavírají dva přístavy: Porto di San Nicolò na severu a Porto di Malamocco na jihu. Díky svým plážím, historickým hotelům a každoročnímu Benátskému filmovému festivalu se Lido stalo synonymem elegance a letní kultury.

San Nicolò: Zelené srdce severní části ostrova Lido di Venezia

San Nicolò je nejsevernější část ostrova Lido di Venezia (přímořská část Benátek). Jde o klidnou oblast s bohatou historií, zelení a nádherným výhledem na Benátky. Najdeme zde benediktinský klášter, kostel San Nicolò, židovský hřbitov, zalesněnou pinetu i přístup k mořské straně ostrova. Na rozdíl od kamenných Benátek působí tato část mnohem otevřeněji a přírodněji.

Při chůzi podél vody se otevírá výhled na Benátky, čtvrť Sant’Elena a ostrov La Certosa a později Santa Andrea, díky čemuž lze město vnímat z klidnější a téměř venkovské perspektivy. Na Lidu sice jezdí auta, ale pouze ta, která sem byla dopravena trajektem. Nejedná se tedy o klasický rušný městský provoz. Funguje zde městská autobusová doprava.

1. Přístav Santa Maria Elisabetta (S.M.E.)

Náš výlet začíná v přístavu Lido di Venezia na stanici Santa Maria Elisabetta (S.M.E.). Je dobré mít na paměti, že v severní části ostrova, od přístavu až po oblast San Nicolò a před pláží, není mnoho možností k nákupu občerstvení. Doporučujeme proto pořídit si nápoje a svačinu ještě v přístavu nebo před odjezdem.

První část trasy vede převážně na otevřeném slunci a také po pobřeží, a proto se hodí mít s sebou také sluneční brýle, pokrývku hlavy (do tašky si můžete přidat i plavky, plážové žabky a ručník). Celý výlet lze zvládnout pezproblémů pěšky. K dispozici je i autobusová doprava nebo taxi, které lze využít v případě únavy nebo nepřízně počasí.

2. Promenáda San Nicolò

Od stanice Lido di Venezia se dáme doleva směrem k laguně.  První významnou stavbou je Tempio Votivo di Santa Maria Immacolata, monumentální chrám s kupolí stojící přímo naproti přístavu. Byl postaven v letech 1925–1935 podle návrhu architekta Giuseppe Torriniho jako památník padlých benátských vojáků z první světové války.

Interiér má centrální půdorys, boční oltáře z mramoru a vitrážová okna s mariánskou tematikou. V kryptě pod chrámem jsou uloženy ostatky vojáků, doplněné o pamětní desky se jmény padlých. Chrám, který stojí na začátku hlavní třídy Gran Viale Santa Maria Elisabetta, je symbolem paměti a úcty k obětem válek i jednou z nejvýraznějších staveb Lida.

Odtud začíná promenáda podél laguny, která se vine podél vody na sever. Je lemována lavičkami, zelení a nízkými zdmi, za nimiž se otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů na Benátky, čtvrť Sant’Elena a ostrov La Certosa. Sant’Elena je východní část Benátek, která bývala samostatným ostrovem, dnes je však propojena s městskou čtvrtí Castello.

Patří k nejklidnějším rezidenčním oblastem města – s parky, modernistickými domy z 20. století a minimem turistů. Z promenády San Nicolò je dobře vidět její zeleň, kostelní věž i panorama okolních ostrovů.

Cesta postupně přechází do klidnější oblasti s vilami, zahradami a kanály. Po několika minutách chůze se objeví kostel San Nicolò s přilehlým klášterem, podle něhož nese oblast své jméno. Kostel byl založen v 11. století a přestavěn v roce 1626.

Uvnitř se dochovala mozaiková podlaha s byzantskými motivy a sloupy v korintském stylu. Po staletí byl úzce spjat s námořními tradicemi Benátek. Právě zde se konala požehnání lodím před vyplutím a slavnosti spojované s mořem. Klášter se nachází ve stejném areálu a není běžně přístupný veřejnosti.

3. Sant’Andrea: Výhled na pevnost

Promenáda končí na severním výběžku ostrova, kde se Lido zužuje a cesta vede přes malý most až k místu s nádherným výhledem přes lagunu na ostrov Sant’Andrea.

Ostrov Sant’Andrea

Z mola u San Nicolò se otevírá pohled na tichý ostrov Sant’Andrea, ležící mezi Lidem, Certosou a Vignole. Na jeho březích stojí Forte Sant’Andrea, renesanční pevnost, kterou v letech 1543–1545 navrhl architekt Michele Sanmicheli. Spolu s protilehlým fortem San Nicolò tvořila kdysi neprostupnou bránu do benátské laguny. V době války mezi nimi bývala napnuta těžká kovová řetězová zábrana, která znemožňovala průnik nepřátelských lodí.

Právě zde se odehrál jeden z klíčových momentů konce Benátské republiky: 20. dubna 1797 posádka pod velením Domenica Pizzamana potopila francouzskou šalupu Liberateur d’Italie. Tento incident se stal záminkou pro Napoleona, aby vyhlásil Benátkám válku. O tři týdny později republika, která po staletí vládla mořím, kapitulovala.

Dnes je Sant’Andrea opuštěný ostrov – jeho hradby porůstá zeleň, dělové střílny jsou dávno zazděné a kamenná brána s benátským lvem sv. Marka, kterou lze jasně vidět ze San Nicolò, tiše připomíná slávu i pád někdejší mocnosti. Při západu slunce se její bílá fasáda odráží v hladině laguny a tvoří jednu z nejpůsobivějších scenérií.

Tento úsek cesty patří k nejtišším místům ostrova. Místo láká k fotografování a odpočinku na lavičkách s výhledem na lagunu a pevnost. O několik desítek metrů dál cesta končí. Za cedulí označující vojenský a policejní prostor je vstup zakázán. Zde se Lido symbolicky uzavírá a začíná otevřená laguna oddělující Benátky od Jaderského moře. Po krátké zastávce a prohlídce výhledu se cesta obrací zpět směrem k letišti Giovanni Nicelli, odkud pokračuje k mořské straně ostrova.

4. Letiště Giovanni Niceli

Letiště Giovanni Nicelli je nejstarším civilním letištěm v Itálii, s historií úzce spjatou s Benátkami i s počátky italského letectví. První let nad městem se uskutečnil už v roce 1911, kdy automobilový závodník Alessandro Umberto Cagno přeletěl baziliku sv. Marka. O několik let později zde působil i slavný Gabriele D’Annunzio, který z tohoto místa velel leteckému oddílu.

V roce 1926 bylo letiště otevřeno pro civilní provoz a ve 30. letech patřilo k nejvýznamnějším v Itálii, hned po římském letišti Littorio. Moderní odbavovací hala, navržená architektem Mariem Emmerem, byla ve své době považována za nejmodernější v zemi a zdobila ji díla futuristického malíře Tata.

Po válce bylo letiště postupně využíváno pro civilní i sportovní letectví a v letech 1998–2007 prošlo citlivou rekonstrukcí, která zachovala jeho původní atmosféru i architekturu 30. let. Dnes slouží jako přistávací místo pro soukromé lety a v roce 2014 jej stanice BBC zařadila mezi deset nejkrásnějších letišť světa.

Z letiště cesta pokračuje k západní, mořské straně ostrova. V této části se nacházejí menší kempy a rekreační areály, které nejsou volně přístupné, pokud zde člověk není ubytován.  K moři se nejlépe dostanete po silnici kolem letiště, která ústí na veřejně přístupnou pláž. Kdo má chuť si procházku prodloužit, může od letiště pokračovat po Diga di San Nicolò až k majáku Faro di San Nicolò. Trasa měří přibližně 2 km v jednom směru a nabízí otevřený výhled na Jaderské moře i na vstup do benátské laguny.

5. Pláž Blue Moon: Po pobřeží k hotelu Excelsior

Hlavní městská pláž ostrova Lido di Venezia se nazývá Bluemoon. Její vstup se nachází u Piazzale Bucintoro 1, zhruba 10–15 minut chůze od přístavu Santa Maria Elisabetta nebo asi 20–25 minut od letiště Giovanni Nicelli. Odtud začíná souvislý dvanáctikilometrový pás pláží, který lemuje celé východní pobřeží ostrova – od San Nicolò na severu až po Malamocco a Alberoni na jihu.

V úseku u hotelu Excelsior a Palazza del Cinema se každoročně koná slavné Biennale Cinema, díky němuž tato část Lida spojuje mořskou atmosféru s filmovým světem a benátskou elegancí.

Voda je zde mělká a čistá, pobřeží tvoří jemný písek. Typické jsou zde plážové kabiny, tzv. capanne, které si místní rodiny pronajímají na celé léto. Každá má malou terasu, stůl, židle a často i sprchu, takže slouží jako soukromé zázemí u moře. Na pláži se nachází několik barů a menších restaurací s posezením ve stínu a výhledem na moře. Jsou to příjemná místa, kde se dá dát drink nebo lehký oběd – skutečné malé oázy klidu.

Kdo chce, může pokračovat pěšky po pobřeží, nebo i přímo mořem při mělkém přílivu, směrem ke středu ostrova. Cestou se objevují barevné kabiny, chatky a menší plážové bary, které vytvářejí uvolněnou, letní atmosféru.

Na obzoru se postupně objevuje monumentální silueta Hotelu Excelsior – stavby v maurském stylu s věžičkami, arkádami a ornamentální výzdobou. Z pláže se otevírá úchvatný výhled na jeho mořskou fasádu, která je během filmového festivalu jedním z nejfotografovanějších míst Lida. Je to fascinující pohled.

6. Dějiště filmového festivalu

Právě Hotel Excelsior v centru dění Benátského filmového festivalu, který se každoročně koná na přelomu srpna a září v rámci projektu Biennale di Venezia. Festival patří k nejstarším na světě a spojuje tradici, eleganci a otevřenost novým trendům. V jeho blízkosti stojí Palazzo del Cinema a Casino del Lido, dvě významné stavby, které hostí filmové projekce a doprovodné akce.

Kasino z roku 1938 je ukázkou moderního klasicismu a dodnes slouží jako reprezentační prostor festivalu.V posledních letech se festival rozšířil o sekci Venice Immersive, věnovanou filmům a interaktivním projektům ve virtuální realitě (VR). Tato část se koná na ostrově Lazzaretto Vecchio, dostupném krátkou plavbou z Lida, a představuje nový směr audiovizuální tvorby.

Atmosféra festivalu je elegantní a okouzlující, přesně v duchu italského stylu. Na Lidu se během těchto dní setkává svět filmu, módy a designu, které Itálie ovládá s nepřekonatelným citem pro detail a krásu. Přes den panuje uvolněná letní atmosféra – turisté i hosté festivalu se pohybují po promenádě v lehkém, ale vkusném oblečení. Teploty se koncem srpna a začátkem září pohybují kolem 27 °C a večer jsou již teploty nižší. Ideální volbou jsou pohodlné, ale elegantní letní outfity, které se hodí jak na procházku, tak do města.

Promenáda před Palazzo del Cinema ožívá každý večer, kdy se konají filmové premiéry a příchody hereckých delegací. Na červeném koberci u Palazzo del Cinema se rozsvítí světla reflektorů a atmosféra získá jiskřivý půvab. Muži ve smokinzích, ženy v přepychových róbách. Je to glamour styl, barvy a elegance. Zatímco úvodní dny bývají nejvíce slavnostní a plné médií, závěrečný večer patří předávání cen a uzavření festivalu.

7. Zpáteční cesta k přístavu

Z festivalového areálu vede cesta zpět po hlavní třídě Gran Viale Santa Maria Elisabetta, lemované kavárnami, restauracemi a obchody. Z této třídy lze odbočit vlevo k dvěma nejznámějším hotelům ostrova. Grand Hotel des Bains, oblíbené místo spisovatelů a umělců 20. století, je dnes uzavřený a čeká na rekonstrukci, která by mu mohla vrátit jeho původní lesk.

Blíže k přístavu se nachází Hotel Ausonia & Hungaria, proslulý secesní fasádou z glazovaných keramických mozaik. Tato část trasy je ideálním místem pro zakončení dne – v některé ze zahradních kaváren lze posedět, dát si kávu nebo večeři a vychutnat si klidnou atmosféru ostrova.

Cesta končí u přístavu Santa Maria Elisabetta, odkud se lze vrátit vaporettem do Benátek nebo zpět do Punta Sabbioni.

Lido di Venezia mimo letní sezónu

Podzimní měsíce jsou pro návštěvu Lida ideální. Teploty zůstávají mírné, ostrov je klidný a výhledy na vodní hladinu v podzimním světle patří k nejkrásnějším, jaké Benátky nabízejí. Vaporetta mezi Punta Sabbioni a Lido di Venezia jezdí celoročně, jen s delšími intervaly. Přístaviště Lido S.M.E. zůstává dobře dostupné i v říjnu a listopadu.Na podzim už sice není možné zažít atmosféru filmového festivalu, ale právě tehdy má ostrov své zvláštní kouzlo – promenáda je tichá, pláže volné a kavárny u moře zůstávají otevřené alespoň do října.

Itinerář výletu: San Nicolò a Biennale Cinema

Délka trasy: přibližně 8 km (celodenní)
Doporučený čas: 1 den
Náročnost: nenáročná procházka, převážně po rovině, v letních měsících polovina cesty a přímém slunci.
Ideální období: květen – říjen

Dopoledne

• Lido di Venezia (S.M.E.) — výchozí bod trasy, přístaviště vaporetto
• Tempio Votivo di Santa Maria Immacolata – chrám padlých z 1. světové války, výhled na lagunu
• Promenáda San Nicolò – lavičky s výhledem na Sant’Elenu a ostrov La Certosa
• Chiesa di San Nicolò al Lido a benediktinský klášter (dnes sídlo Global Campus of Human Rights)
• Židovský hřbitov – jedno z nejstarších pietních míst v Benátkách

Poledne

• Výběžek San Nicolò – výhled na pevnost Sant’Andrea, klidná část ostrova
• Cesta zpět k letišti Giovanni Nicelli – nejstarší civilní letiště v Itálii
• Pláž San Nicolò – odpočinek, koupání, lehký oběd v plážovém baru

Odpoledne

• Procházka po pobřeží – směrem k hotelu Excelsior, výhled na moře a typické plážové chatky
• Palazzo del Cinema a Casino del Lido – dějiště Benátského filmového festivalu (poslední týden v srpnu a první týden v září, skvělé zažít osobně)
• Pokud chcete vidět večerní promenádu na červeném koberci, zůstaňte do večera – program premiér obvykle začíná kolem 19:30–20:00.

Večer

• Zpáteční cesta po Gran Viale Santa Maria Elisabetta – kavárny, restaurace, secesní hotel Ausonia & Hungaria
• Odjezd:
  • Poslední trajekt z Lida do Punta Sabbioni přibližně kolem 23:00
  • Poslední autobus z Punta Sabbioni do Lido di Jesolo kolem 00:00
  • Doporučujeme sledovat aktuální jízdní řády dopravců ACTV a ATVO.

Jak se dostat na Lido di Venezia

Výlet začíná v přístavu Lido di Venezia (Santa Maria Elisabetta), který je snadno dostupný z několika směrů:

• z Benátek (San Zaccaria / San Marco) linkami vaporetto ACTV 1, 5.1 nebo 6
• z Punta Sabbioni linkou ACTV 14 – plavba trvá přibližně 35–40 minut
• z Tronchetta nebo Piazzale Roma také trajektem ACTV 17 (možnost přepravy auta)
• v letní sezóně sem míří i lodě z Chioggie a Cavallina-Treporti
  
  ZDE si můžete najít linku vaporetta dle vaší lokace a stáhnout aktuální jízdní řád.

Přístaviště leží přímo u hlavní třídy Gran Viale Santa Maria Elisabetta, odkud vede pěší trasa směrem k oblasti San Nicolò.

Co si vzít s sebou

Na celodenní pěší výlet po ostrově Lido di Venezia doporučujeme lehké, pohodlné oblečení a obuv vhodnou pro chůzi i odpočinek na pláži. Sandály nebo žabky se budou hodit, ale cestu po pobřeží si lze krásně užít i naboso v moři. Voda je tu příjemně teplá a mělká, moře se dá dlouhý úsek projít podél břehu a jemný písek působí jako přirozená masáž. Po takové chůzi jsou nohy odpočaté a znovuzrozené – ideální zakončení letní procházky.

Nezapomeňte na dostatek tekutin, protože mezi přístavištěm a pláží je málo možností občerstvení. Přibalte si také sluneční brýle, pokrývku hlavy, opalovací krém a malý ručník nebo šátek. Pokud plánujete hodně fotografovat, bude se hodit powerbanka (dobíjecí stanice) – trasa je dlouhá a nabízí mnoho míst, která stojí za zachycení.

Veneto Info Magazine