Benátky: Z nádraží Santa Lucia na náměstí svatého Marka

Benátky: Příjezd

Do Benátek se můžete dostat několika způsoby. Můžete například přijet vaporettem od Punta Sabbioni kousek od náměstí svatého Marka. Můžete také zaparkovat na velkém parkovišti na ostrově Tronchetto a do Benátek pokračovat městskou dopravou. Ale také se můžete vydat vlakem z Mestre až na konečnou stanici Venezia Santa Lucia, která těsně sousedí s vodní cestou Canal Grande.

Právě tuto variantu si dnes přiblížíme. Než vyrazíme na náměstí svatého Marka, ještě si uděláme krátkou odbočku na opačnou stranu od nádraží, kde bývá méně turistů a kde lze objevit další zajímavá a příjemná místa a zákoutí.

Canal Grande: Vodní tepna města

Když vystoupíme z vlaku a projdeme před nádraží Santa Lucia, otevře se nám úchvatný pohled na Canal Grande, největší a nejdůležitější vodní cestu Benátek. Tento kanál má délku přibližně 3,8 kilometru, šířku od 30 do 70 metrů a hloubku v průměru kolem 5 metrů.

Vede v charakteristickém tvaru písmene S a propojuje nádraží s oblastí svatého Marka. Je lemován paláci, kostely a historickými stavbami, které se v mnoha případech datují až do třináctého století.

Ponte della Costituzione a čtvrť Santa Croce

Než se ale vydáme směrem k náměstí svatého Marka, podíváme se na opačnou stranu. Stačí přejít Ponte della Costituzione, moderní skleněný most z roku 2008, navržený španělským architektem Santiagem Calatravou. Tento most spojuje nádraží Santa Lucia s Piazzale Roma, kde končí veškerá silniční doprava.

Za dalším mostem se nachází Santa Croce, jedna z šesti benátských čtvrtí (sestieri). Je to oblast, kde je turistů méně než na hlavní trase k náměstí svatého Marka, a najdete zde směs historických budov, menších náměstíček a klidnějších uliček. Je tu také malebný park Giardini Papadopoli, se vzrostlými stromy, květinovými záhony a sochou Pietra Paleocapy, významného inženýra 19. století. Park není příliš rozlehlý, ale je hezky udržovaný a je zde také hodně stinných míst. Toto místo se dá krásně využít pro relax, když se po prohlídce města vracíte na nádraží a máte ještě trochu času.

Od Santa Lucia směrem k mostu Rialto

Když se z nádraží Santa Lucia vydáme doprava podél Canal Grande, první výraznou stavbou je kostel San Simeone Piccolo na protějším břehu. Stojí přímo naproti nádraží a patří k ikonickým bodům této části města. Kostel byl dokončen v roce 1738 a patří k posledním významným sakrálním stavbám postaveným v Benátkách.

Hned u východu z nádraží Santa Lucia, na levé straně, upoutá pozornost monumentální barokní kostel Santa Maria di Nazareth, známý spíše pod jménem Chiesa degli Scalzi. Fasáda z bílého mramoru od Giuseppe Sardiho je zdobena množstvím soch, které představují Pannu Marii, svatou Kateřinu Sienskou či svatého Tomáše Akvinského.

Kostel byl postaven pro karmelitány bosé v 17. století a jeho interiér kdysi zdobil slavný Tiepolo, jehož freska však byla zničena při bombardování za první světové války. I dnes ale interiér nabízí nádherné oltáře a bohatou výzdobu, která kontrastuje s ruchem dopravního uzlu před vstupem.

Po pravé straně mineme několik historických paláců a uliček, které ústí k menším kanálům. Pokud se budete držet hlavní trasy, dojdete k Campo San Geremia, kde se nachází stejnojmenný kostel. Ten je známý především tím, že uchovává ostatky svaté Lucie. Naproti stojí palác Labia, dnes sídlo italské veřejnoprávní televize RAI, jehož hlavní sál zdobí fresky Giambattisty Tiepola.

Pokračujeme dále k mostu Ponte delle Guglie, který je jedním z mála mostů v Benátkách zdobených kamennými hroty na zábradlí. Za mostem začíná čtvrť Cannaregio, známá nejen svými klidnějšími uličkami, ale také historickým židovským ghettem. Toto místo bylo založeno v roce 1516 a dodnes si uchovává jedinečnou atmosféru, kterou dokreslují malé synagogy a tradiční obchody.

Cesta nás vede k mostu Rialto. Ten je nejen nejstarším mostem přes Canal Grande, ale i rušným obchodním centrem. Na obou stranách mostu se nachází tržnice, kde se prodávají čerstvé ryby, ovoce, zelenina i koření. Čím blíže k mostu se dostáváme, tím více houstne dav turistů. Okolo poledne bývá Rialto zcela zaplněné, proto je ideální vydat se na trasu hned ráno. Vyhnete se hlavnímu náporu, nebude takové horko a fotografování bude snazší, protože nebude tolik lidí.

Od mostu Rialto k náměstí svatého Marka

Za mostem Rialto se cesta větví do několika úzkých uliček, které vedou směrem k srdci Benátek. Postupně míjíme řadu menších náměstíček, kde stojí za to se na chvíli zastavit a nasát atmosféru. Na některých z nich se nachází malé kostely či kaple s dlouhou historií, jiné jsou lemované kavárnami a obchody s tradičním zbožím.

Jedním z významnějších bodů na této trase je kostel San Salvador, postavený v renesančním stylu. Uchovává díla Tiziana i Piazzetty a jeho interiér patří k nejcennějším v této části města. Nedaleko se nachází Campo San Bartolomeo, živé náměstí plné obchodů a restaurací, které funguje jako přirozený uzel pro setkávání místních i turistů.

Cestou se dostaneme také ke kostelu Santo Stefano, který patří k největším v Benátkách. Pochází z 15. století a je známý svým dřevěným stropem připomínajícím trup obrácené lodi. Kostel stojí na klidnějším místě, takže zde lze uniknout z hlavního proudu turistů a v klidu si prohlédnout architektonické detaily.

Čím více se přibližujeme k náměstí svatého Marka, tím se zvyšuje hustota lidí a ruch ulice. Už z dálky lze zaslechnout hudbu a hlasy pouličních umělců. Otevírá se nám pohled na kanál Rio di San Moisè, přes který vede menší most s výhledem na honosné hotely a paláce. Tento úsek cesty je oblíbeným místem pro fotografování, zvlášť při ranním nebo podvečerním světle.

Náměstí svatého Marka a okolní památky

Po průchodu posledními uličkami se prostor náhle otevírá a stojíme na náměstí svatého Marka, nejznámějším a nejnavštěvovanějším místě Benátek. Náměstí je obklopeno významnými budovami a jeho historie sahá až do 9. století, kdy zde stála první verze baziliky.

Dominantou je Bazilika svatého Marka, postavená v byzantském stylu a zdobená mozaikami, zlatem a mramorem. V interiéru se nachází slavný Pala d’Oro, zlatý oltář zdobený drahokamy. Vedle baziliky stojí Dóžecí palác, bývalé sídlo benátských vládců a centrum státní moci. Palác spojuje s věznicí Most vzdechů, který získal své jméno podle povzdechů vězňů při posledním pohledu na lagunu.

Na opačné straně náměstí se tyčí zvonice Campanile di San Marco, vysoká téměř sto metrů. Nabízí panoramatický výhled na celé město i okolní ostrovy. Při dobré viditelnosti lze spatřit i vzdálené Alpy.

Podél náměstí najdeme slavné kavárny, z nichž nejznámější je Caffè Florian. Byla založena v roce 1720 a jejími hosty byli Casanova, Goethe, Lord Byron, Marcel Proust i Ernest Hemingway. Interiér si zachoval historickou podobu a kavárna je dodnes centrem kulturního dění. Při posezení venku doprovází atmosféru živá hudba a výhled na celé náměstí.

Praktická doporučení

Benátky lze navštívit po celý rok, ale každé období má své výhody a nevýhody. Nejvíce turistů přijíždí na jaře a v létě, především v červenci a srpnu. Teploty bývají vysoké a hlavní památky jsou přeplněné, což ztěžuje fotografování i klidnou procházku. Velkým lákadlem je také únorový karneval, kdy se ulice zaplní maskami a město žije bohatým programem, ale pro klidnou návštěvu to není ideální čas. Město je často tak přeplněné, že se uzavře vstup.

Naopak leden a začátek února přinášejí možnost projít historickým centrem bez davů, ale je třeba počítat s chladným a vlhkým počasím. Mlha bývá někdy tak hustá, že celý den není vidět na krok, což může zcela znemožnit fotografování.

Nejlepší kompromis představuje konec března a duben nebo říjen a listopad. Turistů je méně, světlo je příznivější a teploty mírnější. V některých termínech navíc není třeba platit poplatek za vstup do historického centra.

Typické benátské produkty a gastronomie

Během procházky Benátkami narazíte na obchody s krajkami z ostrova Burano, skleněnými výrobky z ostrova Murano, ručně malovaným porcelánem a originálními šperky z místních dílen. Tyto výrobky jsou součástí dlouhé řemeslné tradice a představují oblíbené suvenýry.

Mezi typické pokrmy patří tramezzini, tedy bílé tousty s různými náplněmi, které jsou ideální svačinou na cestu. Za ochutnání stojí také sarde in saor, sladkokyselé sardinky s cibulí, rozinkami a piniovými oříšky. Oblíbeným dezertem je tiramisù, které podle některých pramenů vzniklo právě v tomto regionu.

Street Art

V benátských uličkách může návštěvníky překvapit street art, který se objevuje na zdech, dvířkách či technických skříních a dodává městu nečekanou současnou vrstvu.

Svůj zásah tu měl i Banksy – jeho dílo „Migrant Child“, zobrazující dítě v záchranné vestě s růžovou dýmovnicí, bylo původně umístěno na fasádě paláce u kanálu. Malba však byla kvůli špatnému stavu odstraněna konzervátorským týmem ve spolupráci s lidmi spojenými s autorem. Projekt financuje benátská banka Banca Ifis, která plánuje po restaurování dílo vystavit v rámci bezplatných kulturních akcí. Na naší trase můžeme narazit ale i na menší, anonymní díla, například havrana namalovaného pod starými směrovkami.

Gondoly a gondoliéři

Loď Gondola je symbolem Benátek a její konstrukce se od 16. století téměř nezměnila. Měří přibližně jedenáct metrů, je asymetrická a umožňuje rovnováhu při pádlování jedním veslem. Na přídi má kovový prvek zvaný ferro, který má tvar písmene S, šest zubů představuje šest městských čtvrtí, jeden obrácený zub značí Giudeccu a horní oblouk připomíná dóžecí čapku.

Gondoliéři procházejí speciálním výcvikem, který zahrnuje techniku pádlování i znalosti historie města. Počet licencí je omezen a povolání se často dědí v rodinách. V současnosti je v Benátkách přibližně čtyři sta gondol, z nichž většina slouží turistům.

Závěrem
Benátky jsou jedinečné, okouzlující a romantické v mnoha ohledech. Vždy nabízejí něco nového k objevování a nikdy vás neomrzí. Při pohledu na baziliku svatého Marka lze stát celé hodiny a zkoumat detaily této byzantské stavby. V kostele Santo Stefano naopak vládne tichá atmosféra, která dokáže hluboce zapůsobit. Pokud budete mít štěstí, můžete se zde ocitnout i sami, daleko od davů. Právě v tom spočívá skutečný luxus. Možnost užít si nejen slavné památky, ale i méně navštěvovaná místa, kde je možné v klidu obdivovat krásu tohoto jedinečného města, a to i v letní sezóně.